Cookie: Naše stránka využívá soubory cookie. Přečtěte si další informace o našich zásadách práce se soubory cookie. souhlasím
Zavřít
You have changed campaigns but your basket has not changed.
You have changed campaigns hence your basket has updated accordingly.

Jste naší inspirací...

...a my vaší. V rámci naší kampaně Krásné pro sebe jsme měli tu možnost setkat s množstvím vašich životních příběhů. Mnohé nás dojaly, mnohé rozesmály, všechny nás ale donutily k zamyšlení. Díky všem vám, které jste našly odvahu a přispěly jste i svým příběhem. Jste naší bezednou studnou inspirace.

Silvie Hradilová, 41, Praha: Můj příběh zde prý nesmí chybět, myslí si má dcera

„Dobrý den, můj příběh je dnes pro mě tak nedůležitý, jako je důležitý pro mou dceru, to nejúžasnější, co mě v životě potkalo. Že si miminko nechám, bylo mé rozhodnutí.

První nádorové onemocnění jsem překonala ve dvanácti letech, další ve dvaadvaceti. V obou případech šlo o rakovinu prsů a jejich následné odstranění (TV Nova o tom natočila reportáž s názvem O prsa, která se vysílala 23.4. 2012 v pořadu Víkend).   V šestadvaceti letech mě potkala ještě rakovina štítné žlázy.

Má dcera je přesvědčena, že můj příběh zde nesmí chybět. Já jsem přesvědčena, že s úsměvem jde všechno lépe. Rozhodnutí je vždy první krok... Avon Lady jsem déle jak 10 let.“


Ilona Švubová, 20 let, Prostějov: Ne všichni nás
podporují. Přesto jdeme dál a plníme si své sny

„Jmenuji se Ivana Švubová a mám 20 let. Ještě před maturitou jsem otěhotněla, avšak školu jsem úspěšně dokončila a narodil se mi překrásný zdravý syn.

Jako každý mladý pár jsme s přítelem chtěli žít samostatně a to něco stojí. Spolupracovat s Avonem jsem začala, abych vylepšila naši finanční situaci a mohla využívat slev na kosmetiku. Bohužel přišla finanční krize a já si musela najít ještě jednu brigádu, do které chodím o víkendu.

I proto jsem přistoupila na pozici Avon Koordinátorky, abych ještě více pomohla svojí rodině. Teď jsem hrdá matka, studentka, přítelkyně, zaměstnankyně a koordinátorka Avonu. I přesto, že ne všichni nás podporují, my jdeme dál a plníme si své sny.“

Ilona Peštová, 30 let, Opavsko: Prý bych měla být hodná holka

„Prý bych měla být hodná holka. Ale i Popelka, kdyby poslechla a nešla na ples, svého prince by nikdy nepotkala. Žila jsem dlouho život tak, aby mě měli všichni rádi a neměli důvod o mně říct nic špatného, a o to víc mě zraňovalo, když se tak stejně stalo.

Měla jsem své sny, ale čekala jsem na zázrak, který mi je pomůže uskutečnit. Jenže plynul měsíc za měsícem, rok za rokem a zázrak se nekonal. A mně došlo, že žádný zázrak nepřijde sám, že ten zázrak ve svém životě musím udělat já. Rozhodla jsem se, že chci být šťastná a žít život podle svých snů. Uvědomila jsem si, že tím, že budu hodná a budu žít život podle představ ostatních, štěstí neucítím. Ať si každý říká, co chce, soudit mě nemá za co. Život máme ve své moci, jsme jediní, kdo rozhoduje, zda ho budeme pevně držet ve svých rukou, nebo ho necháme protéct mezi prsty.“

Jana Blažková, 18 let, Bílá Třemešná: Prý bych
si neměla barvit vlasy a líčit se

„Už jako malou mě bavila kosmetika a péče o vlasy. Moje teta byla navíc Avon Lady a jako malé holce mi to přišlo prostě úžasné. Protože mám v plánu jít po maturitě ještě na kadeřnickou školu a kráse žen se nadále věnovat, byl pro mě Avon odrazovým můstkem do světa kosmetiky. Pomohl mi lépe se v ní orientovat. Občas slýchám, že bych si neměla barvit vlasy nebo se líčit, ale to bych už nebyla já! Doufám, že jednou budu AL a budu pomáhat mladým holkám jít si za jejich cíli stejně, jako teď pomáhá Avon mě.“


Martina Kejnarová, 35 let, Hulín: Prý se nikdy nezměním. Budu vždycky tlustá
„Jako malá jsem byla tlouštík. Sestra si ze mne odmalička utahovala a říkala mi ‚bachyňo‘, což se mi samozřejmně nelíbilo. Rozhodla jsem se, že všem, co ve mně viděli jen tlustou ošklivou holku, ukážu. Začala jsem se sebou něco dělat. Začala jsem dělat Avon. Všechny ty krásné namalované dámy se mi staly inspirací a během dvou let jsem díky Avonu zhubla a zkrásněla. A když jsem nedávno měla sraz se základkou, nikdo mě nepoznal. Ptali se, jestli jsem tam správně. Jestli jsem opravdu jejich spolužačka, že si mě totiž nepamatují.“

Sdílet s přáteli

Další články

{{::article.Title}}
{{::article.Title}}

{{UI.LoadingMessage}}
[View|Representative_Attach_Not_Available]